Střelba notebook
Karnet TIR (karnet TIR, mezinárodní silniční přeprava) je celní tranzitní doklad, který opravňuje k přepravě zboží přes státní hranice v celně zapečetěných karoseriích nebo kontejnerech se zjednodušeným celním řízením.
Dokument se vztahuje na silniční a multimodální přepravu zboží (prováděnou v dodávkách, přívěsech, návěsech a kontejnerech) mezi zeměmi, které uznaly Celní úmluvu z roku 1959 a 1975 o mezinárodní přepravě zboží s použitím Mezinárodní knihy silničních přeprav (TIR).
Všechna motorová vozidla musí mít pro jejich používání příslušná povolení od příslušných orgánů. Vydává ho národní záruční sdružení (sdružení), které je následně autorizováno příslušnými orgány země.
CMR
CMR je zkratka francouzské úmluvy o přepravní smlouvě v mezinárodní silniční nákladní dopravě – KDPN.
CMR – mezinárodní nákladní list – je samopřepisovací formulář, jehož podoba není jednotná a může se v různých zemích výrazně lišit.
V mezinárodní nákladní dopravě je CMR nejdůležitějším přepravním a obchodním dokladem.
Dopravce přepravující náklad CMR mezi dvěma zeměmi podléhá pravidlům a předpisům výše uvedené úmluvy, která má status úmluvy OSN.
Nákladní list CMR se vyhotovuje minimálně ve třech vyhotoveních, které jsou ověřeny odesílatelem a dopravcem. První kopie faktury zůstává odesílateli, druhá a třetí kopie doprovázejí náklad, po vykládce je druhá kopie podepsána příjemcem a předána dopravci, třetí zůstává příjemci.
Odesílatel nákladu, spedice, dopravce může vyplnit CMR, za úplnost údajů odpovídá osoba, která vloží plombu do sloupce 22.
Velmi důležitým bodem je shoda údajů uvedených ve všech přepravních dokladech. Je nutné, aby se hmotnosti, kódy ZED a ceny shodovaly ve všech dokumentech přiložených k nákladu.
T1 – Tranzitní prohlášení nebo severský pas
T1 je doklad, který je celní (finanční) zárukou, slouží pro tranzit zboží přes území EU nebo pro zaručení dodání zboží z hranic Evropské unie do celního skladu nebo vnitřní celnice.
T1 je finanční záruka vystavená celním zástupcem ve prospěch celních orgánů EU, která poskytuje záruku zaplacení všech cel a poplatků do rozpočtu EU.
Pokud například zboží pohybující se přes EU v režimu T1 není dodáno z hranic na celní poštu, bude muset zástupce vydávající T1 zaplatit veškeré clo, pokud bylo zboží odbaveno pro použití v EU. V praxi se T1 používá jako alternativní systém záruk Sarnet TIR (TIR).
EX1 – Vývozní prohlášení
EX1 je doklad potvrzující skutečnost vývozu zboží mimo EU, potvrzený celními orgány.
Důležitá není skutečnost, že má EX1, ale důležité celní označení v EX1, které potvrzuje vývoz zboží mimo EU.
Právě celní značka EX1 opravňuje prodejce zboží do EU k vrácení/nezaplacení vnitroevropské DPH (DPH).
Prohlášení EX1 musí doprovázet náklad evropského původu, opouštějící sklad prodávajícího z EU mimo země EU. Prohlášení EX1 vyhotovuje dodavatel, zástupce dodavatele nebo dopravce (zasílatel), kteří mají příslušné oprávnění. EX1 může být označeno nejen zboží vyrobené v ES, ale i v jiných zemích. Podobně může T1 přepravovat evropské zboží.
Certifikát 1 EUR
Certifikát EUR 1 je jedním z nejdůležitějších dokladů při vývozu ze zemí EU, potvrzující jejich původ. Vydává se při přepravě zboží ze zemí EU do země, která má s EU podepsanou dohodu o poskytování vzájemných obchodních preferencí, a předkládá se na celním místě.
Požadavky na registraci
- Zboží musí splňovat požadavky Protokolu 1 Smlouvy (Pravidla původu).
- Jazykem dokumentu je angličtina nebo jazyk kteréhokoli státu ve smlouvě.
- Příspěvky se vyplňují ručně, hůlkovým písmem, inkoustem.
- Certifikát musí obsahovat popis produktu uvedený ve zvláštním sloupci.
- Pokud je sloupec neúplný, nakreslete pod popis vodorovné ohraničení a prázdné místo pod ním přeškrtněte znakem ve tvaru Z.
- Doklad je nutné vyplnit u všech šarží zboží.
Seznam dokumentů
Pro získání certifikátu je nutné předložit seznam dokumentů oprávněnému orgánu vyvážející země:
- prohlášení včetně prohlášení vývozce;
- potvrzení preferenčního původu výrobků z vyvážející země (pokud je tento typ dodávky prováděn poprvé);
- originál certifikátu (pokud existuje) a elektronická kopie (vyžadována).
Vlastnosti vydání certifikátu 1 EUR
Výdej provádí celní úřad vyvážející země. Oprávněná organizace je povinna učinit veškerá možná opatření k ověření původu zboží, má proto právo požadovat jakékoli informace o nákladu, které považuje za nezbytné. Povinností vývozce je poskytnout všechny potřebné údaje a dokumenty.
Celní úřad zase garantuje rychlost a správnost registrace. Vydání je bezplatné. Lhůta je do 3 dnů od registrace přihlášky.
Doba platnosti vystaveného dokladu je 4 měsíce.
Obvykle je certifikát v hodnotě 1 EUR vystaven před vývozem. Zpětná registrace je však možná po přepravě nákladu na území jiné země. Ale až po úplném ověření informací poskytnutých vývozcem.
Když certifikát není vystaven
- Pokud je celková hodnota pozemku nižší než 6 000 eur.
- Pokud je zboží zdaněno nulovou sazbou daně dovozního cla celního sazebníku.
- Pokud má vývozce status oprávněného.
Více o tom, zda je ve vašem případě vyžadován certifikát v hodnotě 1 EUR, se dozvíte od našich specialistů.
Faktura
Faktura (anglická faktura ) — v mezinárodní obchodní praxi doklad poskytnutý prodávajícím kupujícímu a obsahující seznam zboží, jeho množství a cenu, za kterou bude kupujícímu dodáno, formální znaky zboží (barva, hmotnost atd.), dodací podmínky a informace o odesílateli a příjemci. Z výpisu faktury vyplývá, že (s výjimkou případů, kdy je dodávka uskutečněna na platbu předem), má kupující povinnost zboží zaplatit v souladu se stanovenými podmínkami. Faktura je dokladem sloužícím výhradně pro účely daňové kontroly a nelze ji proto považovat za obdobu faktury.
Incoterms 2010: Oficiální pravidla pro výklad mezinárodních obchodních podmínek
ncoterms neboli Mezinárodní obchodní podmínky jsou série předdefinovaných obchodních podmínek zveřejněných Mezinárodní obchodní komorou (ICC), které se týkají mezinárodního obchodního práva. Jsou široce používány v mezinárodních obchodních dohodách nebo procesech nákupu, protože jejich použití v mezinárodním prodeji je podporováno obchodními radami, soudy a mezinárodními právníky. Incoterms jsou série třípísmenných obchodních podmínek spojených s běžnými smluvními prodejními praktikami a mají především jasně definovat úkoly, náklady a rizika spojená s přepravou a dodáním zboží. Incoterms informují o kupní smlouvě, definují příslušné povinnosti, náklady a rizika spojená s dodáním zboží od prodávajícího ke kupujícímu. Nejde však o smlouvu ani zákon. Navíc neurčuje, kam se tituly převádějí, a nedotýká se cen, měny nebo kreditních pozic.
Účelem Incoterms je poskytnout soubor mezinárodních pravidel pro výklad nejpoužívanějších obchodních podmínek v oblasti zahraničního obchodu. Tímto způsobem se lze vyhnout nejistotě rozdílného výkladu takových pojmů v různých zemích nebo ji alespoň výrazně snížit.
První dílo vydané ICC o podmínkách mezinárodního obchodu bylo publikováno v roce 1923 a první vydání, známé jako Incoterms, bylo zveřejněno v roce 1936. Pravidla Incoterms byla změněna v letech 1953, 1967, 1976, 1980, 1990 a 2000. osmá verze – Incoterms 2010 – byla zveřejněna 1. ledna 2011. ICC zahájilo konzultace k novému vydání Incoterms 2020, které se bude jmenovat „Incoterms 2020“ a je registrovanou ochrannou známkou ICC.
Pravidla pro námořní a vnitrozemskou vodní dopravu:
FAS – Free Aboard Vessel – riziko přechází na kupujícího, včetně přepravních nákladů a pojištění nákladu dodaného na plavidlo (tj. určený přístavní terminál) prodávajícím. Za registraci nákladu odpovídá prodávající.
FOB – Free on Board – riziko přechází na kupujícího, včetně úhrady všech přepravních nákladů a pojištění nákladu dodaného na palubu plavidla prodávajícím. Další etapa po Frankovi je podél Lodní strany.
CFR – Cost and Freight – prodávající dodá náklad, riziko přechází na kupujícího, když je náklad dodán na palubu plavidla. Prodávající nese náklady na přepravu v přístavu určení. Další etapa po Franko Bort Sudn.
CIF – Cost, Insurance and Freight – riziko přechází na kupujícího po dodání nákladu na palubu plavidla. Prodávající nese náklady na dopravu a pojištění v přístavu určení. Pojištění je zahrnuto na rozdíl od nákladů a dopravy.
Regulace dopravy všemi druhy dopravy:
EXW – Ex-factory – prodávající dodá (bez nakládky) zboží k dispozici kupujícímu a provozovně prodávajícího. Tento termín se používá již poměrně dlouho, protože prodávající v tomto případě nese minimální míru odpovědnosti. Povinnost kupujícího je omezena na poskytování informací o vývozu prodávajícímu.
FCA – Free Carrier – prodávající dodává zboží dopravci a může být odpovědný za registraci zboží pro export (vyplnění základních údajů). Tento přístup je praktičtější než Franko-Zavod, protože bere v úvahu zatížení při zvedání nákladu na palubu lodi, zatímco prodejce se více obává porušení při vývozu zboží.
CPT – Carriage Paid to – prodávající předá zboží dopravci na smluveném místě, riziko přechází na kupujícího a prodávající musí uhradit náklady na dopravu zboží do místa určení.
CIP – Carriage and Insurance Placed Before – prodávající předá zboží dopravci na dohodnutém místě, riziko přechází na kupujícího a prodávající hradí náklady na dopravu a pojištění v místě určení.
DAT – Doručení na terminálu – prodávající nese náklady, riziko a odpovědnost až do vyložení (doručení) zboží v přístavišti, skladu, stanici nebo terminálu. Náklady na stání nebo prosté může nést prodávající. Prodávající zpracovává zboží pro vývoz, nikoli dovoz. Dodávka na terminálu nahrazuje „Doručení z přístaviště“ a „doručení z lodi“.
DAP – Delivery at Destination – prodávající nese náklady, riziko a odpovědnost za zboží, dokud se nedostane ke kupujícímu v místě určení. Prodávající zpracovává zboží pro vývoz, nikoliv dovoz. Dodání na místo určení nahrazuje „Doručení na hranice“ a „Dodání bez placení cla“.
DDP – Delivery with Duty Paid – prodávající nese náklady, riziko a odpovědnost za odbavení zboží v držení kupujícího v místě určení. Za vykládku zboží odpovídá kupující. Za registraci zboží pro dovoz, zaplacení cel a daní odpovídá prodávající, kupující tedy není „odpovědným dovozcem“. Incoterms 2010…
- Určení vlastnického práva nebo převod vlastnického práva ke zboží nepatří do platebních podmínek.
- Týká se smluv o poskytování služeb a nedefinuje smluvní práva nebo povinnosti (s výjimkou dodání) ani porušení smluvních práv.
- Chrání strany před jejich vlastním rizikem nebo ztrátou a nepokrývá hodnotu zboží před nebo po dodání.
- Stanovení podmínek přepravy, přepravy a dodání zboží. Naložení kontejneru NEZAHRŇUJE obal a musí být uvedeno v kupní smlouvě.
- Pamatujte, že pravidla Incoterms nejsou zákonem a pravidla Incoterms nestanoví povinnosti stran
Seznam balení
Zbožový doklad ve formě popisu, který zobrazuje vlastnosti zboží. Balicí list je vyžadován, pokud stejný balík obsahuje zboží různého sortimentu. Balicí list obsahuje údaje jako: množství každého artiklu (počet kusů v balení); číslo balíku.
Balicí list se používá jako doplněk k faktuře, když je odesíláno velké množství položek, kde se množství, hmotnost nebo obsah každé jednotlivé položky liší.
Certifikát původu je dokument používaný v mezinárodním obchodě. Označuje zemi původu zboží, ale „původ“ v certifikátu znamená zemi, odkud je zboží dodáno, certifikát potvrzuje, kde je toto zboží vyrobeno.
Dovážející země může vyžadovat osvědčení, které musí být potvrzeno oficiálními orgány vyvážející země. Před uzavřením dohody si musí dovozce i vývozce ujasnit nutnost získat osvědčení o původu.